Včely žijí ve společnosti, kterou nazýváme včelstvo. Včelstvo je zpravidla složeno z jedné matky, mnoha dělnic, a určitého množství trubců, závisejícího na síle včelstva, dostupnosti bílkovinné potravy (pylu) a roční době.
Včela patří do kmene členovců (Arthropoda). Její tělo se skládá ze třech hlavních částí - hlava, hruď, zadeček. Tyto části jsou od sebe oddělené zúžením, které jim umožňuje pohyblivost.
| Hlava | Tvar |
|---|---|
| Matky | srdcovitý |
| Dělnice | trojúhelníkový |
| Trubce | kruhovitý |
Dělnice tvoří ve včelstvu nejpočetnější složku. Jsou to samičky, které mají nevyvinuté pohlavní orgány, a proto se nemohou spářit s trubci.
je dlouhá 12 až 14 mm a má hmotnost okolo 100mg. Životnost dělnice je v létě šest týdnů, avšak vyjímečně se dožije až 10 týdnů. Tzv.dlouhověké zimní včely žijí 170 až 240 dnů.
| Den | Stádium | Činnost |
|---|---|---|
| po 2-3 hodinách | čistička | čistění buněk => příprava pro matku k zakladení |
| 4. den | krmička | zásobování larev potravou |
| 6. den | kojička | krmení matky mateří kašičkou |
| 12. den | stavitelka | stavění včelího díla |
| 18. den | strážkyně česna | střežení vchodu do úlu |
| 21. den | létavka | dopravování potravy do úlu |
Létavka se vydává na pastvu při teplotě 12°C a z jednoho letu přináší najednou asi 40 mg nektaru nebo medovice, případně 15-20 mg pylu. Na jeden kilogram pylu musí včely nanosit 50 000 párů rousků. Aby vznikl kilogram medu potřebují včely navštívit přibližně 2 500 000 květů. Letová rychlost je okolo 6m/s, letový rádius je 3-5km.
měří 20 až 25 mm váží okolo 180 až 260mg a žije 3 až 5 let. Pohlavně dozrálá je v 5-8 dnu po vylíhnutí, kdy se ve vzduchu páří s 6 až 10 trubci na tzv. trubčím shromaždišti.Po oplodnění má matka v semenném váčku až šest milionů spermií. Matka kade okolo 300 vajíček za den, avšak v měsíci květnu, kdy dochází k největšímu rozvoji včelstva klade dokonce až 1500 vajíček denně.
dosahuje délky 20 až 25mm, jeho hmotnost kolísá mezi 200 až 260mg a obvykle žije až šest týdnů
můžeme podle jejich původu rozdělit do dvou skupin. Do první patří rostlinný materiál, který včely sbírají v přírodě, obohacují ho o látky ze svého těla nebo jinak upravují a přinášejí do úlu. Sem patří med, propolis a pyl. Druhou skupinu tvoří takříkajíc čisté včelí produkty, tzn. látky, které si včely vyrábějí v těle, což jsou vosk, mateří kašička a jed.
je potravina přírodního sacharidového charakteru, která je vytvořena včelami z nektaru nebo medovice z živých částí rostlin, které včely sbírají, přetvářejí, konbinují se svými specifickými látkami, uskladňují a nechávají zrát v plástech.
Velmi vhodným doplňkem běžné stravy je med zejména pro děti, starší lidi a rekonvalescenty. Jeden gram medu totiž obsahuje stejné množství výživných látek jako 42g másla, 85g čokolády, 200g vajec, 200g rybího masa, 250g hovězího masa,750g jablek. V medu jsou rovněž hojně obsaženy cenné minerály, a to zejména draslík, sodík, vápník, hořčík, síra a fosfor. Ze stopových prvků jsou pak v medu významně zastoupeny železo, měď, zinek a mangan.
je směs přirodních pryskyřic, kterou rostlina vylučuje a povléká jí své zranitelné části. Včely propolis sbírají a zpracovávají ho na tmel. V lidovém léčitelství se této látky s výraznými dezinfekčními účinky velmi dlouho s úspěchem využívá proti virům, bakteriím, kvasinkám, plísním a jiným choroboplodným zárodkům.
sbírají včely na květech rostlin pro jeho obsah bílkovin, které včela potřebuje k růstu a obnově tkání, avšak nedokáže si je ve svém těle vytvářet. Mladé včely sesbíraný pyl s trochou nektaru, vody a výměšků svých trávících žláz napěchují do buněk, zalijí malou vrstvou nektaru a nechají ho v teplém a vlhkém prostředí úlu přejít procesem fermentace. Během ní pylová zrna nabobtnají roztrhnou se pylové blanky a bílkovinný obsah zrna se uvolní čímž se stane využitelným.
se tvoří ve voskotvorných žlázách umístěných na spodní straně zadečku dělnic a odpadává odtud ve formě drobných voskových šupinek.Ty potom včely dále zpracovávají a staví z vosku plásty na uskladnění medu, pylu a také v nich vychovávají své potomstvo.
je látka, kterou včely vytvářejí ve svých hltanových žlázách a používaji ji pro krmení nejmladších larev a matky. V humánní medicíně se mateří kašička osvědčila zejména při obnově poškozeného centrálního nervového systému, při stavech po mozkových cévních příhodách, při projevech nedostatečného prokrvení mozku, nebou degenerativního onemocnění mozkové tkáně. Dobře se též uplatňuje ve formě léčebných kůr, avšak vzhledem ke své hormonální povaze ji není vhodné užívat dlouhodobě.
je produkt jedových žláz včely medonosné a slouží jí k obraně před vetřelcem, který by ji chtěl připravit o zásoby. Včelí jed je výborný prostředek k léčení revmatických chorob.
|
|
