Med

Med je hustá sladká a lepkavá kapalina, vytvářená včelami, případně i jiným hmyzem, sběrem a zahušťováním sladkých šťáv – především nektaru květů a výměšků hmyzu živícího se sáním mízy rostlin 

Vznik medu

Nektar je výměšek rostlinných žláz, které se nachází nejčastěji ve květu. Rostlina používá nektar jako lákadlo na včely i jiný hmyz, který ji má opylit. Medovice je hustá sladká šťáva, kterou producenti medovice, nejčastěji listové mšice, mery a puklice, živící se rostlinnou šťávou, vylučují na větvičky jehličnatých a listy listnatých stromů. Je to ta šťáva, kterou mají rádi i mravenci. Včely přinášejí nektar nebo medovici do úlu a předávají je úlovým včelám, které je pomocí šťáv vylučovaných hltanovými žlázami a odpařováním vody zpracovávají na med. Nektar obsahuje 30 % až 95 % vody a 5 % až 70 % cukrů, medovice obsahuje zpravidla méně než 25 % vody a více než 30 % cukrů. Včelami zpracovaný zralý med obsahuje pouze 17 % až 20 % vody, především proto je mikrobiálně stálý. Med s vyšším obsahem vody může začít kvasit. Pak včela svými enzymy přemění převažující sacharózu na jednoduché cukry a navíc takto zpracovanou surovinu obohatí o další enzymy. Poté med uloží v plástvích úlů a tyto plástve zakonzervuje voskovými víčky. Tam med dozrává do své lahodné podoby. Při tomto procesu vynaloží včela obrovské úsilí. Jen pro představu, pro získání 1000g (to je objemově 0.7 litru) medu musí včely sesbírat pyl z jednoho milionu květů, což představuje asi 150 tisíc výletů pro pyl a pro včely navíc obrovskou vzdálenost.

 Druhy medu

Medy můžeme rozdělit na několik druhů, podle toho z jaké rostliny nebo z jakého živočicha vznikly. EU rozlišuje však jen 2 druhy medu, a to med květový, který vznikl z nektaru a med medovicový, který vznikl ze sladké a lepkavé medovice, čili z výměšků mšic, mer, červců a dalších, které včely dále zpracují. Tento med se jmenuje med medovicový, nikoliv lesní, jak je někomu známo. V době rozmnožování mají mšice velkou spotřebu bílkovin, těch je ale v míze relativně málo. Nasátou mízu tak mšice filtrují a přebytečný sladký roztok, medovici, rozstřikují po okolí, nebo jím visí na zadečku. Kapičky medovice sbírají nejen včely, ale také mravenci. Tento vztah mezi mravenci a mšicemi se nazývá trofobióza. Rozdíly mezi těmito medy existují. Další druh, který bychom mohli rozlišit je med pastovaný, který vzniká pastováním květového medu. 

    Med jedno druhový 

• Med jetelový, vikvový a vojtěškový - světle žlutý, rychle a jemně krystalizuje, lahodná chuť, vetší obsah vody
• Med pampeliškový - sytě žlutý, rychle a hrubě krystalizuje, ovocná příchuť
• Med hlohový - žlutohnědý, ořechová příchuť, typické aroma
• Med pohankový - velmi tmavý, krémové krystalizuje, silné aroma
• Med svazenkový - žlutohnědý, jemná chuť, krystalizuje později
• Med maliníkový - světle žlutý, příjemné ovocné aroma
• Med vřesový - načervenale hnědý, kořeněná vůně i aroma, želatinózní konzistence
• Med čistcový - sytě žlutý, pomalu a jemně krystalizující  

    Med květový

• pochází z nektaru rostlin
• snadno stravitelný díky vyššímu obsahu hroznového (glukózu) a ovocného (fruktózu) cukru
• vzhledem k vyššímu obsahu hroznového cukru (glukózy) rychleji krystalizuje
• obsahuje pylové zrna různých květů, které jsou zdrojem vitamínů 

    Med medovicový 

• pochází z výměšků medovice hlavně od mšic, medovice jsou sladké a lepkavé výměšky
• je tmavší, což způsobují rostlinná barviva z mízy dřevin, kterou mšice sají
• obsahují více minerálních látek a stopových prvků 

    Plástečkový med 

• Plástečkový med – je zavíčkovaný a uložený med v panenské plástvy a takto prodávaný. Je to med, který nebyl nikterak zpracován, vytočen včelařem a uchovává si přírodní energii neporušenou zpracováním.

    Med pastovaný 

• vzniká pastováním (míchání medu dřevěným hranolem, který nemá ostré hrany) z květového medu vznikne krásně roztíratelný roztok, který už nezkrystalizuje
• výroba tohoto medu se provádí minutovým mícháním hranolem 3 x denně, pozvolna, aby se nevmíchal vzduch do medu a nevznikla tak pěna
• je světlejší než původní květový med 

Krystalizace medu

Krystalizace medu a jeho rozehřátí - často se vyskytují otázky na pravost medu, obvykle v souvislostí s krystalizací. Proces krystalizace medu je běžný u všech medů s vyšším obsahem hroznového cukru – glukózy a je známkou kvality medu. Proto medy lipové, řepkové, z jeteliny, medovicové a smíšené po určité době krystalizují, zatímco jednodruhový med akátový s vyšším obsahem fruktózy – cukru ovocného – nekrystalizuje. Med, který nám již zkrystalizoval, ponoříme ve sklenici do teplé vodní lázně, jejíž teplota nesmí přesáhnout 45 C.

Skladování

Vyšší skladovací teplota s sebou přináší možnost jiné změny, kterou je postupné kvašení. Kvašení je vedle přehřátí druhým způsobem znehodnocení medu. Dochází k němu v případě zvýšeného obsahu vody v medu. Zralý med obsahuje nejméně 14% vody, nejvyšší přípustné množství je u nás stanoveno na 21% (v ostatních evropských zemích až 23%). Med je velmi hydroskopický, to znamená, že velmi snadno přijímá z okolního prostředí vlhkost i různé pachy. Pokud z nádoby med stále ubíráme, odstraňujeme vždy nejřidší horní vrstvu a nebezpečí zkvašení nehrozí. U těch nádob s medem, u kterých předpokládáme delší skladování, bychom měli zajistit pokud možno hermetické uzavření. Pak med také ztrácí pomaleji svou vůni a nepřijímá okolní pachy.