Ptáci, myšovití, rejskovití, ostatní savci
Hmyzožraví ptáci škodí většinou na úlech, klovou v nich totiž díry a kazí podstatu celého úlu. I při opakovaném zpravování úlů si ptáci nedají pokoj a úly stále znehodnocují. Hlavním důvodem pro znehodnocování úlu ptáky je lehké získávání potravy. Ptáci tak mohou způsobit značné škody i na včelách. Mezi tyto ptáky patří především datlovití. Při silném napadení je nutné chránit úly sítěmi.
Myšovití a rejskovití si hledají především přes zimu v úle obydlí. Včely jsou v zimním chomáči, který je jen v části úlu. Proto nemůžou vyhnat vetřelce ven. Tito škůdci si však v úsilí vybudovat obydlí staví své hnízda i z plátů a můžou způsobit značné škody na úle. Z hygienických důvodů nejsou v úle také přízniví, protože zde zanechávají své výkaly. Rejsci jsou na rozdíl od myší hmyzožraví, proto můžou způsobit škodu i na včelách. Kromě těchto škod se přičítá také vyrušování včelstva, které může způsobit i její úhyn. Na obranu proti ním se dává na podzim mřížka na česno, která znemožní vstup těchto škůdců do úlu. Na jaře se však musí tato mřížka odstranit, aby neznesnadňovala vlet a výlet do a z úlu.
Ostatní savci, jako třeba medvědi se v ČR vyskytují v menší míře, a proto působí také menší škody. Medvědi jsou ale první savci, ještě před člověkem, kteří využívali včely ke své potravě. Po medvědech brtnících se pojmenovali první včelaři, a to brtníci. Tito včelaři hloubili díry ve stromech a předpokládali, že se do nich roj usídlí. Když se usídlili, tak je pak vybírali stejně jako medvědi brtníci. Otázkou zůstává, jestli člověk také nepatří do skupiny škůdců včel.
